Vůbec první československý pavilon pro světovou výstavu byl vytvořen v dekorativním stylu, připomínajícím naše venkovská lidová stavení. Byla to specialita českého architekta Pavla Janáka, jehož meziválečné tvůrčí období se vyznačovalo právě touto snahou vytvořit “národní sloh”, který měl podpořit identitu nově vzniklého Československého státu. V podobném „lidovém“ duchu vznikla i Janákova nejslavnější stavba krematoria v Pardubicích.