Konstrukce pavilonu byla tvořena dřevěnými deskovými rámy, které jsou pověšeny na ocelových sloupech. Tyto rámy jsou nejen v souladu s ekologickým tématem výstavy, ale zároveň plně využívají vlastností své hmoty k netradičnímu konstrukčnímu řešení.

V expozici se objevily kopie gotických obrazů mistra Theodorika, soch gotických madon, svatováclavské koruny nebo sochy Karla IV – tedy byla okopírována část naší expozice z roku 1967 v Montrealu s tím rozdílem, že tehdy byly vystavovány originály. To je jen jedna z mnoha skutečností, svědčících o tom, že úroveň naší prezentace měla nižší úroveň. Neslavný dojem pak už nezachránil ani koncert Karla Gotta.

Osud samotného pavilonu měl ještě napínavou dohru. Česká republika se totiž zavázala, že stavbu po skončení výstavy buď odstraní anebo prodá i s pozemkem. Odstranění by vyšlo na 27 milionů korun. Proto byl pavilon nabízen i za symbolickou jednu marku. V poslední chvíli pavilon po roce odkoupila německá kosmetická firma a zřídila si v něm kanceláře. Za pavilon zaplatila České republice 27 tisíc marek a za pozemek 2,5 milionu marek. Český rozpočet tak byl ušetřen zhruba třiceti milionů korun za likvidaci stavby.